Proč to tak moc bolí?
Proč to tak moc bolí?
Ten pocit...
Že tě nikdy nebudu moct obejmout...
Že se ti nikdy nebudu moct podívat do očí a zašeptat ti do ouška, jak moc pro mě znamenáš...
Si pro mě ten nejdůležitější človíček na světě...
Jenže ty to nechceš vidět ani slyšet...
Když se ti snažím něco říct, zacpeš si uši...
Když ti chci dotykami jen trošku něco naznačit, jdeš ode mě okamžitě pryč...
Je to stále dokola...
Furt dokolečka to stejný...
Snažím se na Tebe zapomenout...
Daří se mi to...
Věřím, že jsem to zvládla...
Ale najednou se ke mě začneš chovat hezky...
Těma svejma sladkejma řečičkama mě oblbneš...
A všechno moje snažení je v háji...
Jsem v tom zase až po uši...
Můžu se teda snažit jak chci a kolikrát jenom chci...
Prostě to NIKDY nezvládnu...
Takže jsem se definitivně rozhodla...
Že to všechno nechám na osudu...
A přestanu se o něco snažit...
Protože to nemá smysl!